33. ročník Přejezd Krkonoš, memoriál Karla Šaldy

Volbu trasy letošního Přejezdu podnítila výstavba nové lanovky na Černou horu. Svezení v první osmimístné kabince v Česku jsme si nemohli nechat ujít, a tak jsme v sobotu ráno jeli opět po deseti letech do Janských Lázní (celkem 46 lyžařů). Tentokrát ale luxusním busem, do kterého další účastníci na zastávkách po cestě nastupovali s viditelnou nedůvěrou. Po nezbytném čekání ve frontách (před vchodem do dolní stanice, u pokladen, u turniketů) jsme velmi rychle (a pohodlně) nabrali výšku novou lanovkou a ocitli se na sluncem zalité Černé hoře. Teplota pod nulou, dobrý sníh, dokonalé výhledy – viz foto. Na Lučinách nás nedobrovolně opustili Poupovi (zraněné rameno juniora). Stoupání na Liščí horu jsme přerušili první občerstvovací zastávkou na Lyžařské boudě. Většina zůstala venku a během opalování vychutnávala nádherné rozhledy (někteří i se sklenicí točeného v ruce!). Dokonalá idylka však postupně končila. Ve stoupání za Výrovkou už začalo dost silně foukat a bezpečný postup byl možný jen díky tomu, že rolba upravila zmrzlý sníh. Na Luční boudě v poloprázdné restauraci tradiční polévka a pivo (když byl člověk hodně neoblomný, tak mu ze stovky ještě pár korun zbylo). Další cesta byla sice stále rámována krásnými slunečnými scenériemi, ale kvalita sněhu byla již hodně různorodá a terén kladl vysoké nároky na fyzičku i technické dovednosti. Někteří to řešili i pěším sestupem zledovatělých partií. Na zcela nově přestavěné Špindlerovce byl rozdíl mezi prvními a posledními již v řádu desítek minut. Z Petrovky volila většina cestu přes Martinovku (jak pak potvrdili „pohraniční“ borci, bylo to velmi prozíravé). Na Labské louce jsme vzpomínali na prašan na Černé hoře ráno. Sestup na Dvoračky se změnil ve všeobecnou pěší túru. Do Rokytnice pak mnozí sjížděli už za soumraku. Ideální rozhledy po celý den (nenašel jsem obdobu za uplynulých 32 ročníků), ale vinou kvality sněhu trasa velmi náročná, která vzala všem mnoho sil. Své určitě zavinilo i dlouhé čekání na sníh v letošní zimě-nezimě a s tím spojená malá rozježděnost většiny účastníků. Večer v tělocvičně byl tak nezvykle klidný a „večerka“ velmi brzy…